Dá už se odhadnout, jak moc koronavirová pandemie dosud zasáhla ekonomiku Moravskoslezského kraje? Těžce zasáhla oblast cestovního ruchu a restauračních služeb. Řada malých a středních firem v kraji bojuje o přežití. Stupeň propadu závisí na celé řadě faktorů, jako je stav zásob nebo zajištění alternativních dodavatelů. Nyní bude záviset na síle každé firmy, jak se dokáže krizi postavit. Denně firmám radíme, kam se obrátit pro finanční pomoc a díky poradenské síti EnterpriseEurope Network, v níž je začleněno téměř 600 partnerů z více než 50 zemí, firmám pomáháme využít co nejvíce obchodních příležitostí v Evropské unii i mimo ni.

Máme už podle vás to nejtěžší za sebou, nebo nás to ekonomicky nejnáročnější období teprve čeká?

Již nyní není podle průzkumu Hospodářské komory České republiky zhruba 60 procent firem schopno splácet svoje závazky, podnikatelský sektor tak je již v podstatě zcela paralyzován. Insolvence pak následně o příjmy připraví tisíce větších či menších dodavatelů. Ekonomiku podle odhadů čeká oživení v roce 2021, na úroveň loňského roku se ale propad investic ani soukromé spotřeby do příštího roku vyrovnat nepovede.

Jak moc v kraji stoupla nezaměstnanost a očekáváte, že toto číslo ještě poroste?

Podíl nezaměstnaných v kraji se nyní přehoupl přes pět procent. Kvůli ekonomickému propadu a s ním spojenému snížení poptávky po práci se tento podíl bude pochopitelně stále zvyšovat.

Máte odhad, kolik lidí kraje by zhruba mohlo přijít o práci a jaké jsou podle vás nejohroženější obory?

Podle průzkumu Hospodářské komory České republiky mezi podniky, do kterého se zapojilo 1387 respondentů, se v našem kraji chystá propouštět 29 procent společností, a to hlavně v restauračních službách a v cestovním ruchu. Jako domino ale padají také firmy ve zpracovatelském průmyslu, kde se chystá propouštětdokonce každá třetí firma!

Spousta živnostníků musela přerušit svou činnost, řada firem zkrachovala nebo zkrachuje. Jakým směrem se podle vás bude dále ubírat náš kraj?

I přes odklon od zaměření na těžký průmysl a dobývání nerostných surovin průmyslové podniky v Moravskoslezském kraji stále vytváří 40 procent hrubého domácího produktu. Tento tradiční charakter rozdělení ekonomických subjektů se příliš nezmění, bude potřeba chopit se příležitosti a soustředit se na odvětví s inovačním potenciálem. A taky na nová perspektivní odvětví, zaměřit se na podporu výzkumných a vývojových aktivit a na nové inovativní výrobky, služby a technologie. I s tímto umíme firmám pomoci.

V kraji působí řada zahraničních firem. Jak moc se jich dotkla současná krize? Propouštějí své zaměstnance?

Záleží na oboru, ve kterém firma podniká. Nejvíce se krize dotkla samozřejmě automobilového průmyslu, který byl celkově v době nouzového stavu utlumen. Na druhou stranu máme informace od dalších firem z regionu, kterých se krize až tak nedotkla, a dokonce se jim navýšil počet objednávek. Ti se tedy nyní potýkají s nedostatkem zaměstnanců. Část lidí pobírá příspěvek na ošetřovné, část je na nemocenské a velkým problémem jsou pendleři z okolních zemí, kteří se k nám dostávají jen velmi složitě. Již na začátku nouzového stavu rozjela Hospodářská komora projekt Zachraň práci!, kde mohou firmy online nabízet volné zaměstnanecké kapacity a zaměstnance si na určitou dobu zapůjčovat. Myslím, že tato forma spolupráce je velmi zajímavá a do budoucna má velký potenciál.

Moravskoslezský kraj leží na hranici s Polskem a Slovenskem. Jak moc velký problém představuje uzavření hranic?

Nedostatek zahraničních pracovníků představuje pro firmy obrovský problém. Hlavně těsně po uzavření hranic jsme řešili desítky dotazů denně, které se týkaly polských a slovenských pracovníků. Ti se nemohou dostat přes hranice do práce, nebo stojí dlouhé hodiny ve frontách a na směnu dorazí stejně až s několikahodinovým zpožděním. Nyní se zase řeší testy na koronavirus, které musí pendleři pravidelně předkládat na hraničních přechodech.

Chybí v kraji taky pracovníci z dalších zemí? 

V Moravskoslezském kraji pracuje přes 30 tisíc zahraničních pracovníků. Velkou část tvoří lidé z Ukrajiny, Běloruska nebo Srbska. Velká část těchto pracovníků se vrátila do svých domovských zemí a nyní firmy netrpělivě čekají na zlepšení situace a znovuotevření hranic. Takže zahraniční pracovníci ze třetích zemí jsou velkým problémem.

Do jaké míry lidé v kraji využívají vládních programů na podporu ekonomiky?

Zájem o využívání vládní podpory ke zmírnění dopadů koronavirové pandemie na podnikatele byl značný již od samého začátku. Hospodářská komora, která zastupuje podnikatelskou veřejnost a je v každodenním kontaktu se zástupci podniků všech velikostí, zřídila pro shromažďování připomínek speciální platformu, průběžně komunikovala s vládou a připomínkovala na základě podnětů podnikatelů jednotlivá vládní opatření. Velkou část z těchto připomínek se pak podařilo do těchto opatření zaimplementovat.

Zástupci Hospodářské komory tvrdí, žepro zaměstnavatele je nyní prioritou vyplácet mzdy svým zaměstnancům i za cenu, že dočasně nezaplatí svým dodavatelům. Dochází k těmto případům často?

Na statistické údaje o tomto ukazateli je ještě brzy, vše se ukáže v následujících měsících. Tento problém se snažila Hospodářská komora částečně vyřešit i již zmiňovaným projektem Zachraň práci! a podnikatelé o něj projevili velký zájem. V praxi „zápůjčka pracovníka“ funguje tak, že původní zaměstnavatel přefakturovává dočasnému zaměstnavateli mzdové náklady a odvody za dočasně přidělené pracovníky. Konkrétně firmy nejčastěji nabízejí jiným podnikům lidi hlavně ze stavebnictví, skláren a služeb. Takových inzerátů je v současné době v projektu Zachraň práci! zhruba 5600. Podniky naopak poptávají 1200 zaměstnanců.

Moravskoslezský kraj se snaží prezentovat smart technologiemi. Jak jsou podle vás účinné v době koronaviru?

Řada firem z Moravskoslezského kraje pochopila koronakrizi jako příležitost. V době krize se vymyslela nová řešení, která mají obrovský potenciál uspět i v budoucnu. Například vědci z Vysoké školy báňské vytvořili reaktorový filtr, který účinností předčí i nejkvalitnější dostupné respirátory řady FFP3, a navíc má mnohonásobně delší životnost. Jedinečné nápady měly ale i menší firmy a start-upy. Ať už se jedná o ochranné štíty, chytré aplikace nebo tisk na 3D tiskárnách. Myslím si, že v našem kraji žije spousta chytrých lidí a podpora chytrých nápadů a technologií je určitě investicí do budoucna. 

Ukázaly se během koronavirové krize v kraji nějaké obory, podniky či firmy, které dosud neměly takovou sílu, a na celé situaci tak dokázaly i vydělat?

Obecně lze říci, že v rámci republiky i celosvětově dokázaly aktuální situaci využít například firmy zabývající se rozvozem potravin a dalšího zboží, zásilkové služby, dále pak společnosti, které byly schopny reagovat na situaci změnou výroby a začaly dodávat například desinfekční a ochranné prostředky a podobně. Celosvětově se posílil význam některých internetových obchodů a online platforem.

autor : Petr Sobol