Počet cizinců platících si zdravotní a sociální pojištění vzrostl v rámci celého státu  koncem února 2019 na 584 tis. Tento nárůst byl zazanamenán také na slezských úřadech sociálního zabezpečení. Jestli bylo koncem ledna přihlášeno v našem vojvodství  49 tis. osob jiné národnosti, pak koncem února tento počet vzrostl o 2051 osob, tj. více než 51 tis.

 „Nejvíc pracujících a pojištěných v našem regionu je přihlášeno na Úřadu sociálního zabezpečení v Chořově, protože je zde víc jak 10,3 tisíc osob. Nejmíň pak na pobočce úřadu v Sosnovci, kde je o polovinu míň, tedy 5,2 tisíc,“ říká Beata Kopczyńska, tisková mluvčí regionálního Úřadu sociálního zabezpečení Slezského vojvodství.

Mezi cizinci, kteří si platí zdravotní a sociální, je nejvíc Ukrajinců jak v rámci celého státu, tak i v rámci Slezského vojvodství.  V Polsku už pracuje legálně 431 tisíc Ukrajinců, z toho 42 130 je ve Slezském vojvodství. Bělorusové jsou druhou nejpočetnější skupinou pracovníků se zahraničním pasem jak v Polsku (víc jak 35 tis.), tak i ve Slezském vojvodství (1157). Třetí skupinou, co do počtu přihlášených osob na slezském úřadu sociálního zabezpečení, jsou Gruzínci - 988 osob. Mezi zahraničními pracovníky nechybí ani představitelé vzdálenějších zemí jako např.: Tanzanie, Uganda, Pobřeží slonoviny, Panama, Nový Zéland, Kostarika nebo Brazílie.

Víc než 2/3 všech cizinců jsou muži ve věku 25-29 let. Jestli vzpomeneme ženy, pak víc jak 18 % se nachází ve věku 30-35 let.

 „Z necelých 584 tis. pojištěných cizinců až 352 tis. nepřekročilo věkovou hranici 40 let. Jedná se tedy o zaměstnance v produktivním věku. Z této skupiny se více než 100 tis. osob nachází ve věku 25 a 29 let. Víc jak 13,8 tis. aktivně pracujících osob ukončilo 60 a více let,“ dodává mluvčí.

Legálně pracující cizinci jsou zaměstnaní na základě pracovní smlouvy. Tito lidé tvoří 58 %. Zbylé osoby pracují na základě občanskoprávní smlouvy. Cizinci jsou nejčastěji zaměstnaní v takových branžích jako např.: administrativní služby a podpůrná činnost, kterými jsou mj.  činnosti spojené s udržováním pořádku v domech a udržování zeleně (24,8 %); dalšími branžemi jsou průmysl, konrétně zpracovatelský (15,3 %) nebo stavebnictví (12,4 %) a následně doprava a logistika (11,7 %).

V rámci celého Polska více než 18 tis. obyvatel jiných států neprovozuje hospodářskou činnost. Ve Slezsku se k vlastnímu podnikání přihlásilo více než 1,2 tis cizinců, z toho bylo nejvíc Ukrajinců (236 osob) a hned za nimi následovali Italové (91 osob).

Z analýzy výše odvedených pojištění vyplývá, že průměrné finanční ohodnocení cizinců je nižší než u Poláků. Od ledna do září 2018 průměrný měsíční finanční základ, od kterého se odvíjela výše pojistného na důchodové a penzijní pojištění pro cizince, byla o 20 proc. nižší od průměrného měsíčního základu pro zbylé pojištěnce a v září 2018 dělala 2,6 tis. zl pro cizince a 3,4 tis. zl pro tuzemské pojištěnce.

"Počet cizinců se sociálním pojištěním v Polsku roste. Přičemž největší nárůst zaznamenáváme v posledních čtyřech letech. Pojištění cizinci nepochybně zlepšují finanční situaci sociálního pojištění v Polsku, protože podléhají stejnému povinnému pojištění na základě pracovní smlouvy nebo smlouvy o zprostředkování stejně jako občané naší země", vysvětluje mluvčí.

Jak je patrno ze zprávy „Cizinci v polském pojistném systému“ vydané úřadem sociálního zabezpečení, předepsané pojistné na důchodové a penzijní pojištění cizinců však tvoří relativně malé procento z předepsaného pojistného. V současné době je i nízká částka výdajů na poskytování dávek sociálního zabezpečení pro cizince. Důchodové závazky (stavy kont pojištěných na úřadu sociálního zabezpečení) uzavřené do září 2018 pro cizince představují také malé procento všech prostředků evidovaných na kontech úřadu sociálního zabezpečení.

Pramen: ZUS

Autor: Richard Šipka