V minulém roce oslavilo Studio kreslených filmů 70 let od svého vzniku. Jak jste oslavovali toto výročí?

Při této příležitosti jsme vydali album s názvem „Svět pohádky Studia kreslených filmů”. A také  jsme pořádali koncert skupiny Karimski Club, na kterém skupina poprvé představila píseň ze své nové desky, která se ve větší míře opírala na motivech našeho nejnovějšího seriálu Kubík a Šroubík (Kuba i Śruba).

Když se ohlédnete do minulosti Studia, jaká byla?

Ve zkratce řečeno, velmi bohatá. Studio kreslených filmů vzniklo v září roku 1947 v Katovicích při redakci tehdejší Trybuny robotniczej. Zakladatelem Studia byl výtvarník Zdzislaw Lachur. Po několika měsících existence v Katovicích se Studio přestěhovalo nejprve do Visly a poté - již nastálo získalo sídlo v Bielsku-Biale. V průběhu 70 let existence Studia vzniklo více než tisíc filmů, z kterých mnohé získaly prestižní ocenění na zahraničních i tuzemských festivalech.

Jaká byla pozitiva v historii Studia?

O pozitivech Studia bychom hovořili opravdu dlouho. Obecně nejpozitivnější věcí byl talent a tvůrčí vášeň lidí, kteří představovali sílu Studia v jednotlivých obdobích jeho existence.

Už samotný počátek Studia se jeví jako pohádka z Hollywoodu. Zdravý rozum říkal, že se to nemůže povést. Hned po 2. sv. válce v Polsku panovala bída. „Trybuna Robotnicza”( katovické noviny), neměly dostatečný počet fotoaparátů a v souvislosti s tím byla většina článků ilustrovaná obrázky. Jenže novináři neuměli malovat, proto najali kreslíře. Zkraje roku 1947 se v Trybuně Robotniczej objevily fotoaparáty v důsledku čehož přišli kreslíři o zaměstnání.  Tehdy Zdzislawa Lachuru napadlo, že můžou tvořit kreslené filmy. V těch dobách nebyla v Polsku žádná studia kreslených filmů, nebyly ani školy, které by mohly připravit lidi na práci tohoto typu. Kreslíři získali nějaký starý disneyovský film a na základě analýz snímků se učili obrázkovou animaci.  Z důvodu nedostačujících pracovních a obytných podmínek odjeli do Visly a tam si pronajali dům. V těch dobách komunistická vláda hlásala, že umění je velice důležité, že je nutné podporovat umělce, obzvláště umělce bez škol.  Kromě Lachury neměl nikdo z nich výtvarné vzdělání a často neměli ani maturitu. Získávali ze sanatorií rentgenové filmy, na které malovali a takto se začala rozjíždět celá produkce. Jenže mezitím představenstvo Visly ztratilo o animaci zájem a celá skupina se tak přestěhovala do Bílska. A takto začíná historie Studia kreslených filmů a historie polské kreslené animace, která se značí autentickou činností  v oblasti uměleckého animovaného filmu, a v případě našeho Studia má významnou pozici pro dětské diváky.

A negativa?

V 70 leté historii Studia byly momenty těžké i lehké ze strany provozu a činnosti. Po těžkých počátcích nastoupila léta prosperity.  Hovoříme tu o období 60. a 70. let minulého století.  Vláda dávala peníza na produkci. Rostla jak produkce, tak zaměstnanost. Právě v těchto letech  expandoval Bolek a Lolek nebo Rexík (Reksio). Léta 80. byla těžkými lety pro Studio i naši zemi (výjimečný stav). Obtíže jiného druhu se objevily v 90. letech. V Polsku se budoval volný trh. Vláda přestala financovat kinematografii. Mnoho polských studií zbankrotovalo. Naše Studio se nalezlo v nové epoše a přešlo na nový typ produkce (z analogových pásků jsme přešli na digitalizaci).

Na bývalé československé straně hranice si dobře pamatujeme na Bolka a Lolka – ikony Studia. Jaké jiné postavy stvořilo Studio?

Kromě Bolka a Lolka (více než 180 dílů, filmy s těmito hrdiny byly sledovány ve skoro sto zemích na všech světadílech, zhlédla je miliarda diváků!), to jsou:

- Rexík (Reksio) 65 dílů, jedna z nejznámějších polských sérii pro děti

- Profesor Baltazar Hubka, Vavelský drak, Bartolini Barloměj z erbu Zelená petržel a Don Pedro čili Špion ze země Dešťů ze seriálu „Únos Baltazara Hubky” a „Výprava Baltazara Hubky”

- Pampalini, lovec zvířat

- Kapitán Kliper a pirát Šílený Roger z „Cesty kapitána Klipera”[1]

- Blankytný Rytíř

- Medvídek Chlupáček

- Liška Leon

- Marcel Špaček se diví světu

- Vojta, Matylda, Bára, Bartek a Zuzka ze seriálu  „Mezi námi čápy”

- Klokánek Hip Hop

- Kubík a Šroubík

Kromě toho, z našeho Studia pochází také postavy našich celovečerních filmů. Mimo Bolka a Lolka to byly postavy z „Únos v Tiutiurlistánu” neboli kohout Kaprál Martin Pipeč, liška Chytračka a kocour Mišibratr Mňaučura a „Hvězdy Koperníka” neboli Mikuláš Koperník a Paul van der Volder.

Jaké nové filmy z oblasti animace vznikají v současnosti? Jaká bude budoucnost Studia obecně?

Právě jsem zakončili první sezónu seriálu „Kubík a Šroubík”, který měl mezi jinými i českého koproducenta. V produkci je jeden autorský animovaný film. Druhý autorský film, debut absolventa krakovské Akademie výtvarného umění, by se měl každým dnem objevit v produkci. A to nejdůležitější - přicházíme do fáze realizace Interaktivního centra pohádky a animace. V červenci bude probíhat rekonstrukce a modernizace naší hlavní budovy, kde část budovy bude spojena s novým objektem, jehož výstavbu plánujeme.  Po ukončení této investice Studio kreslených filmů stane silně na dvou nohách; z jedné strany zůstane filmová produkce, jak tomu bylo doposud,  z druhé strany přibude zábava i edukace zároveň v Interaktivním centrum pohádky a animace.

Zmiňujete českého koproducenta, jak lze získat českého koproducenta pro Váš animovaný serial ?

Českým koproducentem první sezóny seriálu "Kubík a Šroubík" byl Miroslav Zukal a jeho pražská distribuční firma. Miroslav Zukal již dlouhou dobu distribuuje naše filmy do Čech a na Slovensko, ačkoliv občas zprostředkovává i prodej našich filmů do dalších zemí. Nemění to ale fakt, že stále hledáme partnery ke společným projektům. Polsko a Česká republika má s animací mnoho zkušeností. Jsme sousedi. Z Bělska do Ostravy je to kousek. Kdo ví, možná se nám podaří společně vytvořit novou sérii, která bude přínosná pro všechny partnery.

Uzavřeli jste Kubíkem a Šroubíkem první sezónu seriálu. Lze tedy očekávát brzký návrat celého produkčního a animačního týmu za pracovní stůl k další sérii ? Nebo se v ateliéru rodí již noví hrdinové a jejich dobrodružství ?

Každá další seriálová sezóna je výzvou nejen po stránce produkční, ale také finanční. Je třeba připravit scénář a výtvarné zpracování a kromě toho shromáždit prostředky na produkci. V současnosti probíhají literární práce pro druhou sezónu "Kubíka a Šroubíka". Doufáme, že v příštím roce budeme moci pohnout s jeho produkcí. Zároveň probíhají i přípravné  práce nad novou sérií pro děti. Zatím nechci prozrazovat název. Můžu povědět jen to, že se jedná o seriál s dobrodružně-kriminálním nádechem, který bude určen nejmladším divákům.

Musíme říct, že jste se podílel na scenářích u Lolka a Bolka, mj. dlouhometrážní animovaný film Lolek a Bolek na Divokém západě. Zvažoval se někdy návrat k novým dobrodružstvím s původními hrdiny jako Lolek a Bolek, Reksík či lovec Pampalíny ? Nebo postavy či témata, která jím přináleží jsou již vyčerpaná ?

Ano, byl jsem spoluautorem scénáře plnometrážního filmu "Bolek a Lolek na Divokém západě". Byl  to poslední film s těmito hrdiny. Bohužel ze vzhledu na těžkosti v komunikaci mezi SFR a autory nebo jejich dědici, musela být produkce filmů s Bolkem i Lolkem ukončena. Je třeba si uvědomit, že s Bolkem a Lolkem vzniklo 182 krátkých filmů, dva plnometrážní a dva sestříhané filmy. Nepochybně je to náš nejslavnější, ale také nejdelší seriál, takže zůstává otázkou, zda téma tohoto seriálu náhodou nezůstalo spíš vyčerpané, při takovém velkém množství filmů. Značně míň dílů měl Rexík (65 dílů), ještě míň pak "Slavný lovec Pampalini", takže v tomto případě kdo ví...

Animovaný film v Polsku

Jaký je současný stav animovaného filmu v Bělsku-Bělé, nebo spíš jinak - jaká je současná situace animovaného filmu  v Polsku?

Situace Studia v Bělsku-Bělé je obdobná jako v jiných studiích v Polsku. Naši produkci nefinancuje nikdo seshora. Podobně jako soukromí producenti můžeme využít Polský filmový institut, ze kterého po dobrém hodnocení jeho expertů a rozhodnutí ředitele, můžeme získat až 50% rozpočtu filmu. Zbytek financí si musíme obstarat sami. V úvahu přichází také regionální fondy, soukromí investoři z Polska i ze zahraničí. Například v našem posledním seriálu jsme měli českého koproducenta. Nakonec v případě seriálů připadají v úvahu také televizní stanice. Situace obecně není jednoduchá a většina projektů musí na zkompletování rozpočtu čekat delší dobu.

Polsko, díky Dorotě Kobiele, si na svoje konto zapsalo úspěch v podobě animovaného filmu „S láskou Vincent”,  a to ve formě získání Evropské filmové ceny a nominace na Zlatý globus. Odráží tento film současnou jakost polského animovaného filmu, nebo se jedná jen o případ jednoho fantastického nápadu a jeho následné realizace?

 Jestli si dobře pamatuji, tak „Vincent” získal nominaci na Oscara v kategorii celovečerní animovaný film. Film měl ve světě ohromný úspěch, ale není vyjímkou. Jestliže se ohlédneme na polský animovaný film, zjistíme, že je v celkem dobré kondici. Roste počet seriálů tvořených pro děti. Animované umělecké filmy slaví úspěch na významných festivalech po celém světě. „Nemožné figury a jiné historky  II” Marty Pajek – druhá část tryptychu byla promítána na více než 60 festivalech v Polsku i v zahraničí a získala mj. ocenění na: Krakovském filmovém festivalu, Trickfilmu ve Stuttgartu (Grand Prix), Fantoche v Badenu, Mezinárodním festivalu animovaných filmů v Paříži a Tricky Women ve Vídni.  Film „O Matko” Pauliny Ziolkowské získal ocenění na: Krakovském filmovém festivalu, Cinanima v Espinho, Reanima v Bergenu, Anibar v Peći. Kromě toho film získal nominaci na prvním ročníku evropských ocenění za nejlepší animace (Emile Awards).

V časech socializmu byl animovaný film značně dotovaný ze státního rozpočtu. Jak se dnes vyvíjí jeho financování?

Dnes nestačí připravit projekt filmu, jak tomu bývalo kdysi. V současnosti je potřeba ještě ke všemu najít pro film finance. Ale o tom jsme již hovořili výš.

Objevila se nebo se v současnosti rýsuje nějaká výrazná osobnost polského animovaného filmu?

Kromě starých, uznávaných mistrů polské animace, bychom měli vzít v úvahu mladé pokolení. Z mladých tvůrců je potřeba zmínit Martu Pajek, Ewu Borysewicz či Renatu Gasiorowskou. V současnosti ta první z nich již představuje úroveň, která navazuje na nejlepší slavné tvůrce polské animace.

Připomeňte, prosím, poslední významný animovaný film, s výjimkou již zmiňovaného filmu „S láskou Vincent”.

 „III – Nemožné figury” – Marty Pajek, „Pipka” Renaty Gasiorowské nebo také „O Matko” Pauliny Ziolkowské.

Děkujeme za rozhovor

[1]Český divák může znát taktéž pod názvem Kapitán Kliper (poznámka překladatele)

Autor / foto : Richard Šipka,  Foto: Andrzej Orzechowski