...takže jste natočil film. Jak probíhalo jeho následné přijetí na festival v Indii?

Protože film neobsahuje dialogy a příběh je univerzální, tak jsme ho přihlásili na festivaly v různých koutech světa. Indie je země, kde se filmy odebírají poněkud jinak a tak jsme doufali, že díky své specifické formě takové trochu filmové pohádky by tam mohl byl dobře přijat.

Když film zvítězil na festivalu, znamenalo to, že se automaticky ocitnul na dlouhém seznamu kandidátů na Oscara?

Mezinárodní festival krátkých filmů v Bengalúru je jediným festivalem v Indii, kde vítěz v kategorii Nejlepší mezinárodní krátký film získává právo přihlásit film na soutěž Americké filmové akademie, takzvaných Oscarů. Náš film právě v tomto nejdůležitější kategorii zvítězil.

Jak ovlivnila festival současná pandemie? Podařilo se vám zúčastnit se festivalu, odjet do Indie?

Kvůli pandemii se festival bohužel konal online. Kromě promítání filmů ale proběhly také diskuse s tvůrci.

Co bylo inspirací pro film Den matek?

Na základní úrovni máme všichni stejné potřeby, zejména pokud jde o potomky, a tak jsem se rozhodl porovnat osudy lidí a zvířat. Chtěl jsem ukázat univerzální příběh, jehož poselství bude aktuální bez ohledu na místo a čas.

Proč liška? Jak vznikl nápad natočit film s tímto zvířetem?

Liška se v mých filmařských plánech objevila už dříve. Jedná se o kombinaci divokého charakteru a přátelského vzhledu. Hledal jsem zajímavý úhel pohledu, který by působil přirozeně pro příběh o světě lidí a zvířat, ve kterém není řečeno jediné slovo. Liška bylo první, co mě napadlo.

Jak se pracuje s liškou? To není zvíře, které by se dalo naučit nějakým trikům, že?

Práce s liškou je poměrně obtížná. Nelze ji vycvičit jako psa. Kromě toho je to zvíře dost rychlé. Když jsme s ní natáčeli, já a můj kameraman, Patryk Roman, jsme pracovali se dvěma kamerami, abychom nahráli co nejvíce materiálu a pak mohli vybrat fragmenty, které se nám hodí a které by se daly spojit do příběhu.

Ten film trvá asi deset minut, dokážete odhadnout, kolik hodin materiálu se ale natočilo ve skutečnosti?

Nevím přesně, kolik jsme toho natočili. Byly to asi čtyři natáčecí dny. Materiálu bylo hodně, mimo jiné i proto, že jsme právě pracovali se zvířaty, jejichž jejich chování nebylo možné předvídat. Původně měl být film delší, ale pak, když jsme jej chtěli zjednodušit, abychom tak nerozmělnili nebo nepřekryli ty nejdůležitější prvky, zkrátili jsme ho na zhruba 10 minut.

Proč černá a bílá?

Testovali jsme mnoho barevných palet. Žádná z nich nepřinesla uspokojivé výsledky. Až černobílá se ukázala být nejvhodnějším estetickým zpracováním pro to, abychom zprostředkovali emoce, které jsme chtěli v našem filmu vyjádřit.

Šlo o školní film, který jste natočil během prvního ročníku studia... chystáte už další filmy? Už jste si naplánoval, jaké budou a o čem?

Ano, to byl film pro první ročník a já jsem si předsevzal, že se při natáčení školních filmů budu snažit co nejvíce toho naučit. Proto se snažím natáčet různé filmy. Brzy dokončíme práci na dalším filmu, který je volnou adaptací Kafkova Zámku, a mezitím už pracuji na scénáři dalšího filmu, který bude pro změnu komedie.

Jaký byl váš úplně první film?

Na střední škole jsem začínal s videoklipy a krátkými filmy pro různé soutěže. Mým prvním pokusem o natočení celovečerního filmu byla adaptace povídky "Szczur" od Witolda Gombrowicze.

Studujete režii, že ano? Musíte si v tom případě ke svým filmům sám psát scénář? Děláte na škole i věci, které nejsou čistě prací režiséra?

Ano, studuji na Filmové škole Krzysztofa Kieślowského v Katovicích a obvykle si scénáře k filmům skutečně píšeme sami, ale není to nutné. Vzhledem k omezením souvisejícím s tím, že naše filmy jsou studentské projekty, plníme různé role. Často pomáháme se scénografií, zvukem, děláme vše, na co nemáme rozpočet.

Co by měl umět dobrý režisér? A co je pro vás největší výzvou?

Dobrý režisér by měl znát filmovou formu ze všech stran. Film je tak dobrý, jak dobrá je jeho nejslabší část. Nemůžete se vzdát žádného z prvků. Scénář, vizuální podoba, to, co je zabudováno ve zvukové vrstvě, výběr herců, jejich vedení... je ho hodně. Podle mého názoru nelze vybrat jednu nejdůležitější věc.

Jakou nejlepší filmovou radu jste dostal?

Neboj se vyhodit své oblíbené záběry. Často máme tendenci přeceňovat věci, na kterých divákovi tolik nezáleží, a jejich odstranění může film jen vylepšit.

autor: Michaela Zormanova