První otázka bude trochu laická, ale co vlastně módní přehlídka znamená pro tvůrce, na co nesmí při přípravě zapomenout?

Samotná přehlídka je jen špičkou ledovce, protože v několika minutách musí představit celý proces tvorby kolekce, který trvá několik měsíců. Vše začíná koncepcí, myšlenkami, z nichž kolekce vychází. Inspirací, podle které se následně vytvářejí skici a tvoří se prototypy, zejména pokud se jedná o konstrukčně náročné návrhy. Je to takový neustálý proces hledání. Stejně důležitý je výběr materiálů, které musí být v souladu s celým konceptem. A pokud jde o samotnou přehlídku, jsou velmi důležité i technické záležitosti, i tak jednoduché úkony, jako je rozepnutí knoflíků na košili předem, aby se ušetřil čas v zákulisí, když si modelka obléká šaty. K tomu je třeba připočíst výběr hudby, která při prezentaci navozuje atmosféru.

Zvolil jste téma - metamorfóza. Je to až trochu překvapivé, protože tělesné nedokonalosti a pomíjení se zdají být tématem, který je téměř v protikladu k mainstreamovému světu módy.

Mým cílem bylo vybrat téma, které není prvoplánové, které budu moci zobrazit pomocí oblečení a dekonstrukce. Samotný název sbírky odkazuje na plynutí času. Při hledání inspirace jsem se díval i na jiné umělce, například na Romana Opałku, který se věnoval podobným tématům. 

Roman Opałka se však tímto tématem nezabýval z pohledu módy, nebo ano?

Neinspiruji se jen u umělců, kteří se zabývají módou. Naopak jsem si bral příklady z výtvarných umělců, konceptuálních umělců, u kterých je vše založeno na myšlence, na procesu. O to šlo především, abychom mohli tento koncept nějakým způsobem zobrazit. Hledání metody a postupů, které by se prezentovaly mnou zvolené téma, také zabralo nějaký čas.

A jaké materiály jste použili při tvorbě? Máte nějaké oblíbené materiály?

V kolekci jsem použil poměrně dost různých materiálů, šlo o kontrastní kombinace. Na jedné straně lehké materiály, jako je podšívka, která se v podstatě používá jen na vnitřní stranu oděvů, a průhledné materiály, jako je tyl a organza. Kombinoval jsem je s těžkými materiály, jako je těžká vlněná tkanina nebo kabátová látka. Spektrum těchto látek bylo široké také proto, že jsem se snažil pracovat s přechody, odtud pramení různorodost těchto materiálů.

Jak přístupná je pro studenty návrhářství práce se zcela libovolnými materiály a technologiemi? Předpokládám totiž, že vytvoření sbírky je finančně náročné.

Ano, samozřejmě, že to může být finančně náročné. Vše ale záleží na studentovi, protože je možné vytvořit estetický a zajímavý projekt s nízkými náklady. Materiály můžete získat v obchodech s použitým zbožím a předělat je. Důležité je být kreativní a materiály rozumně kombinovat. Sám jsem k vytvoření sbírky nepoužil žádné služby třetích stran. Dokonce jsem ani nepoužil technologii tisku, ale vyvinul jsem vlastní technologii pro práci s látkou a vytvoření materiálu. Myslím si však, že existují i způsoby, jak si potisky můžete vytvořit sami barvením látky metodou shibori, které mohou přinést stejně zajímavé efekty. Čím omezenější je rozpočet a zdroje, tím kreativnější musíte být při realizaci tématu.

Takže student nebo absolvent školy musí mít a šicí dovednosti?

Ne, není nutné, aby uměl šít. Taková dovednost je jistě výhodou, protože návrháři poskytuje další znalosti v oblasti krejčovství. V průběhu navrhování je to užitečné, protože je pak možné určit, zda je daný návrh nebo jeho prvky proveditelné. Úkolem návrháře je však navrhovat, nemusí umět šít.

Musí umět kreslit?

Osobně si myslím, že ani to není nutné. Při pohledu na rozmanitost výtvarných technik může designér představit své nápady jakýmkoli způsobem, například pomocí koláže, takže kreslení není nezbytné. Pokud někomu kreslení nejde, může si najít vlastní techniku. Ze zkušenosti však vím, že pokud mám v hlavě nápad, musím ho okamžitě přenést na papír v podobě byť jen primitivní skici, a tužka nebo papír jsou nástroje, které jsou skoro vždy po ruce.

Když se vrátíme k materiálům, máte nějaký sen o materiálu nebo technice, kterou byste rád použil ve své kolekci, ale je drahá nebo na ni zatím nebyl čas?

Existuje velké množství materiálů, které jsem ještě nestihl otestovat. V současné době nemám vysněný materiál, se kterým bych chtěl pracovat. Vím však, že bych rád dále rozvíjel technologii, se kterou jsem pracoval ve své kolekci a která mi umožnila vytvářet vlastní materiál pomocí strojové výšivky a tvořit tak naprosto jedinečné vzory.

Mám ještě jednu velmi laickou otázku, někdy vidím na přehlídkových molech modely, které si na ulici nedokážu představit. Takže někdy je móda zkrátka jen uměleckým vyjádřením sebe sama a není určena k praktickému použití?

Existují návrháři, kteří se proslavili právě avantgardními, a proto často nepoužitelnými kolekcemi. Záleží na charakteru a estetice konkrétní značky nebo návrháře. Někdy je těžké si takové návrhy představit na ulici, protože mají být výhradně umělecké. Jejich cílem je ukázat určitou estetiku, poselství nebo myšlenku, někdy jde jen o prezentaci něčeho nového v módě nebo umění.

Z kolekce Metamorphosis jsem viděla spíše ženské modely. Zaměřujete se obecně na dámskou módu?

Téma pomíjivosti se týká každého člověka, takže určitě neříkám, že je tato kolekce věnována jen určité skupině. Faktem je, že mě zajímá spíše dámská móda, to ale nic nemění na tom, že v této kolekci jsou i siluety, které jsou univerzální.

Často se mluví o tom, zda umělec vůbec potřebuje školu. Co vám škola dala?

Musím přiznat, že toto období studia bylo velmi intenzivní, a než jsem se nadál, stál jsem už na prahu obhajoby diplomu. Kromě získání řady dovedností, včetně těch praktických, je pro mě nejdůležitější, že jsem rozvinul svou citlivost. Samotný fakt, že jste v každodenním kontaktu s přednášejícími, kteří jsou propojeni s estetikou, je poučný a rozvíjející. Myslím, že v mém případě studium umění rozhodně rozšířilo mé zájmy.

Měl jste možnost vytvořit kolekci předtím, než jste začal studovat?

Ne, nikdy jsem o tom ani nepřemýšlel. O módu jsem se zajímal už v raném mládí, ale tehdy jsem o ní nepřemýšlel z hlediska své profesní budoucnosti. Do Krakova jsem přijel studovat produktový design, protože mě zajímal design v nejširším slova smyslu. Po několika měsících jsem si uvědomil, že studium, které jsem si vybral, není úplně pro mě, a ještě v Krakově jsem se rozhodl, že by možná stálo za to vyzkoušet si design, ale tentokrát v rámci oděvního návrhářství. Svým způsobem to tedy byl také pokus. Teď s odstupem času vím, že to byla dobrá volba.

Kam podle vás móda směřuje?  Jaké jsou hlavní cesty, kterými se nyní ubírá?

Těžko říct, protože žijeme v době, kdy se vše diverzifikuje, a móda tomu také podléhá, je to reakce na to, co se děje ve světě. Mění se velmi rychle a stejně tak se mění a vyvíjejí trendy, které ji provázejí. Móda je nepředvídatelná, to je jisté. Myslím, že pokud se podíváme na samotný oděvní průmysl, můžeme vidět, že v posledních několika letech se obecně věnuje zvýšená pozornost tomu, jak toto odvětví poškozuje životní prostředí. Posun směrem k udržitelnosti v oblasti módy pak přispívá i k větší informovanosti spotřebitelů. To je dobrý krok, ale je v tomto směru třeba ještě udělat mnoho.

Jak vidíte situaci světa módy v Polsku?

Obecně lze říct, že máme mnoho návrhářů a značek, které se prosadily na mezinárodní úrovni. Myslím, že to má pozitivní vliv i na to, že se Poláci a Polky chtějí ještě více podílet na módě, ještě více se o ni zajímají, zejména mladá generace, která se díky ní může vyjádřit a definovat.

Mohl byste uvést příklad polského designéra, jehož práci stojí za to sledovat?

Jak jsem již zmínil, existuje několik designérů, kteří jsou známí i mimo naši zemi. Například Magda Butrym, která již několik let vytváří kolekce s ohledem na ženy. Ženy, které chtějí vyjádřit svou individualitu, které hledají inspiraci, ale také, dalo by se říci, pocit sounáležitosti. V Polsku je mnoho návrhářů, kteří navrhují s ohledem na ženy a poskytují tak pocit solidarity.

Co byste doporučil někomu, kdo nyní sní o studiu, které jste právě dokončil?

Myslím, že to, co mohu v uvozovkách "doporučit" a co by mohlo být užitečné pro potenciální zájemce o toto studium, je zvýšit pozornost při pozorování a naslouchání. Také myslím, že přemýšlení o prostředí a světě kolem nás poskytuje příležitost k seberozvoji v uměleckém kontextu a je příležitostí zabývat se zajímavými tématy. To jsou asi dva hlavní faktory, které považuji za velmi užitečné.

autor: Michaela Zormanová