Autor: M.Radłowska-Obrusnik // Foto: M.Radłowska-Obrusnik 

Připomeňme, že se nejedná o první česko-polskou iniciativu analýzy zdrojů znečištění ovzduší regionu Horního Slezska a Těšínského Slezska.

Již před deseti lety program Air Silesia vyhodnotil, na které straně je znečištění vzduchu, a jaké jsou jeho zdroje. Další, kdo pokračoval ve vyhodnocování byla Clear Border neboli Čistá hranice. Současný I-Air-Region se má již zabývat legislativou a přesněji - jeho transhraniční koordinací, aby se mohlo přejít k činnosti o něco víc aktivněji než tomu bylo doposud. Nevyjímaje sféru osvěty a represe.

Naše redakce se účastnila tohoto setkání a zeptala se několika účastníků zasedání: 

Blanka Romanowská Oddělení Ochrany životního prostředí Krajského úřadu Slezského vojvodství

Toto je již druhé setkání projektu I-Air-Region. Co máte dnes v plánu projednat?

Dnes se chystáme porovnat, jak si vedeme s nízkou emisí na české a polské straně. Samozřejmě tento projekt souvisí s příhraničními regiony. Setkání je velice zajímavé, protože zmiňujeme to, co se osvědčilo a díky tomu se můžeme něčemu novému přiučit. Z druhé strany se bavíme i o tom, kde máme minusy, kde děláme chyby, hovoříme o dírách v legislativě a také, co je potřeba změnit. Setkání nás velmi rozvíjí a získáváme tím nové nebo již osvědčené nápady.

Pracujete na jistotu, protože máte k dispozici konkrétní výsledky programů Air Silesia a Clean border. Je možné tyto výsledky nějakým způsobem použít?

Samozřejmě, že ano. Tyto výzkumy a projekty nám ukázali, co je hlavní příčinou problému, co stojí za nízkou emisí, jaký je podíl koncentrace jednotlivých emisí ve znečištěném ovzduší, a také kde jsou hlavní zdroje tohoto znečištění. Z těchto programů vyplývá, že příčinou znečištění není průmysl, ale to, co sami vypouštíme z komínů.

Dostáváme se tedy k otázce paliva, které používáme k vytápění našich domovů...

K otázce paliva a především ke kvalitě zařízení, ve kterých topíme.

Polsko podniklo kroky, kterými, řekla bych, následuje Českou republiku - ve výměně starých kotlů za ekologické...

Ano, zavedli jsme dost přísná opatření spojená s výměnou starých kotlů. Máme i vypracovaný harmonogram k výměně kotlů ve Slezském vojvodství, ale také máme vyhlášku na úrovni vlády, která již zakazuje výrobu nekvalitních zařízení ke spalování tuhého paliva.

Ale tato zařízení jsou stále v prodeji s vyjádřením prodávajících, že je nelze registrovat v zemích EU.

No to jsou bohužel ty díry, o kterých zde mj. dnes hovoříme. Doufáme, že tyto díry zalepíme. Zároveň my, jakožto Slezské vojvodství, společně působíme na vládu, aby byly napraveny záležitosti, se kterými se setkáváme v praxi.

Výborně. V České republice je již dávno zakázáno spalovat uhelný kal, zatímco v Polsku normy stále nejsou.

V Polsku normy nejsou. Existuje ale projekt. Čekáme, až tento projekt spatří světlo světa v podobě konkrétní vyhlášky, která je prozatím platná pro vojvodství ležící při hranici s ČR. Konkrétně tedy ve Slezském, Opolském a Malopolském vojvodství byl vydán zákaz spalovat takovéto palivo.

A jakým způsobem chcete kontrolovat tento zákaz?

Zákaz kontroluje městská policie a úředníci. Jsme na samém počátku té dlouhé cesty a provádíme taková opatření, která mají podporovat úředníky a strážníky v této nelehké činnosti.

Chystáte se jít v šlépějích krakovské policie? Ta vypouští drony a jakmile dron dosedne na komín, provádí analýzu zplodin.

Drony u nás létají již několik měsíců. A začali jsme je používat ještě předtím než začaly létat v Krakově. Takže slezská města užívají do války ze smogem drony v hojném počtu.

Hovořily jsme o praktické části problému čili spalování neodpovídajícího paliva v neodpovídajících zařízeních. Podporuje finančně polská vláda, nebo vojvodství lidi, kteří chtějí zlepšit situaci a není jim lhostejné čím a v čem se topí?

Ano, jsou tři možnosti jak tyto lidi podporovat. Především využíváme evropské fondy, čerpáme z daní z prostředí - zde se trochu liší systém od toho, co existuje v ČR- máme totiž instituci vojvodského Fondu ochrany prostředí, který dofinancovává obce, které potom distribuují prostředky obyvatelům, a také program Smog-stop určený fyzickým osobám. Jednou do roka se koná výběrové řízení na tyto prostředky. V roce 2017 jsme v rámci těchto programů podpořili cca 4 tisíce osob.

Je to velká podpora?

Podpora je to velká, protože osoby, které si v určitou dobu zažádají o program mohou získat dokonce až 100% grant z prostředků vojvodského fondu a prostředků obce. Ačkoliv můžou být nedostačující jestliže jde o množství prostředků pro velkou skupinu lidí. Jako vojvodství bychom chtěli, aby takovýchto prostředků bylo samozřejmě víc, ale také si nepřejeme, a k tomu směřuje naše úsilí, aby tyto prostředky nebyly rozdávány všem. Jde nám o to, aby byly rozdělovány pro skupiny osob, které jsou v energetické nouzi. Takže ne všem. Osoby, které mají na to, aby čerpaly z různých komerčních nástrojů jako např. z půjček či nízkých úvěrů, které jsou dostupné na trhu. Granty a dotace by měli být určeny - dle našeho názoru - pouze a výhradně osobám, které na to běžně nemají a nikdy nezmění zdroj tepla na jiný.

Takže na to má vliv sociální aspekt.
V programu I-Air-Region se kromě toho staráte o činnost v informační a vzdělávací oblasti.

Myslím, že o tom bude řeč na dalších konferencích. Každý z nás - partnerů tohoto projektu - má již vlastní zkušenosti, určitě sám vedl nějaké kampaně. My, Slezské vojvodství, jsme takovou kampaň vedli minulý rok. Víme, jaké jsou silné a slabé stránky v edukační činnosti a o těch se s jistotou budeme bavit. Zároveň vypracujeme takový způsob přenosu informací pro skupiny, aby naše činnost byla ještě účinnější.

Mládež?

Také mládež. Kromě toho dnes na setkání padlo i to, že ne vždy se setkáváme s porozuměním u starších lidí. Tímto nikoho nechci negovat, ale vystupují ohlasy typu: „máme své návyky a myslíme si, že pokud jsme na to neumřeli, je všechno v pořádku.” Takto to vypadá v praxi.

Ale my máme tolik důvodů a příkladů, na kterých můžeme poukázat, že všechno v pořádku není. Myslím, že jedním takovým poukazem na vliv znečištění ovzduší na zdraví je to, že vzduch nás zabíjí pomalu a dlouhotrvale. Tato informace by se měla dostat i k těm nejzatvrzelejším.

Takže ne strašení, ale informace

Rozhodně. Ačkoliv občas troška strachu neublíží.

Takže nyní máte vymezené zdroje...a továrny při hranicích jsou také čisté?

Bohužel nejsou. A to se nevztahuje pouze k továrnám při hranici. Všechny továrny vypouští škodliviny. Ale naštěstí tu dost dobře funguje kontrolní systém. Jak v Polsku, tak v ČR máme instituce ochrany prostředí, které kontrolují, vydávají určitá rozhodnutí, máme celou řadu technických řešení a - samozřejmě předpisy EU, které nám nařizují využívat zařízení z tzv. nejlepších dostupných technik, kdy se musíme přizpůsobit velice přísným emisním předpisům.

Hrozí teda továrnám pokuty z důvodu evropské legislativy, zatímco běžnému obyvateli Slezska ne?

Jim pokuta hrozí také. Samozřejmě o dost menší. Ale i pro běžného obyvatele je pokuta několika set zlotých citelná, stejně jako pro pro průmyslový podnik představuje citelnou ztrátu několik tisíc či milionů zlotých.

Projekt I-Air-Region končí třemi konferencemi.

Ano. Jsou rozděleny v závislosti na partnerech. Důležitým aspektem těchto konferencí je, aby se jich účastnili obyvatelé. Upřímně můžu říct, že největší výzvou je pozvat běžné lidi k účasti na konferenci, neboť tito lidé jsou nezbytně spjati s tématem, neboť zde žijí a dýchají.

Marek Bruščík - Moravskoslezský krajský úřad, zabývá se ochranou ovzduší a integrované prevence:

Harmonizace postupu a legislativa nebo vzdělávací témata – to všechno nastiňuje projekt I-Air-Region. Jakým způsobem navazujete na první projekty - tzn. Air Silesia a Clean border.

První projekty naznačily, kde by mohl být problém. Snažily se zjistit, jaké emise a z jakých zdrojů vychází. My se teď snažíme navázat na tyto projekty a naším úkolem je nyní navrhnout prostředky k zamezení, které jsou již zavedené - různé dotace, restrikce, konroly atd. a snažíme se ještě více zefektivnit. Některé věci dělají efektivně ve Slezském vojvodství, a některé my - v Moravskoslezském kraji. Kromě toho máme vysledovány i nové poznatky, díky kterým se ovzduší může zlepšit velmi rychle.

Můžete uvést příklad co dělají lépe Poláci?

Zajímavým poznatkem pro nás bylo, že kontrolu místních zdrojů emisí či malých topných zdrojů vykonává městská stráž. V ČR tutéž činnost vykonává úředník s rozšířenou působností, který pracuje v obci - je jeden - a musí kontrolovat desítky obcí, takže není schopen provádět kontrolu v nějakém pravidelném intervale, protože má spoustu práce. Naproti tomu jsou strážníci lépe vtaženi do života obce a je jich víc...

Ale to jsou strážníci...

Ano, to je pravda. Ale těch je v obcích víc, a proto mohou provádět kontrolu častěji a pravidelně. Takže tady vidím větší sílu.

Na druhou stranu – jak zde již hovořila paní Blanka Romanowská – problém je v tom, že městská stráž není všude. Jako je tomu např. v některých malých obcích. Takže každý z těchto systémů – český nebo polský – ma slabé stránky, ale je zajímavé sledovat tyto silné a slabé stránky každé země a snažit se o jejich zlepšení.

A co dělají lépe Češi?

Teď právě budeme mluvit o průmyslu a velkých zdrojích průmyslového znečištění, kde nemáme tolik vyjímek jako na polské straně, ve Slezském vojvodství. Také se budeme bavit, proč tam jsou, jak dlouho potrvají, a v jakém směru se bude průmysl rozvíjet dále.

Ty větší zdroje znečištění jsou lépe kontrolovatelné díky legislativě Evropské unie.

Ano, tak tomu skutečně je. Existují tzv. závěry o nejlepších dostupných technikách, které vymezují rozpětí (emise), ke kterým bychom se chtěli přiblížit. To je náš cíl – abychom se co nejrychleji přiblížili západním technologiím.

Máme nějaký vliv na obyvatele, kteří spalují vše, co jim přijde pod ruku?

To byl vlastně obsah naší 2,5 hodinové diskuze. Samozřejmě existují motivační prostředky jako dotace, ale kromě toho i restriktivní, neboli omezující prostředky jakými jsou kontroly. Ale je potřeba co největší efektivnosti, aby byl i výsledek co nejefektivnější.

Můžete mi říct, kdy ČR zakázala využívat uhelný kal?

V české legislativě je tento zákaz od roku 2012 a v polské legislativě vyšlo nedávno antismogové usnesení pro Slezské vojvodství, které zakazuje využívat uhelný kal od roku 2017.

Takže v České republice již pozorujeme změny...

Jistě. Kvalita ovzduší se zlepšuje a gró prakticky po obou stranách hranice tvoří lokální zdroje emisí.

Víte s jistotou kolik kotlů se vyměnilo na ekologické v Moravskoslezském kraji?

Od roku 2012 se vyměnilo cca 16 tis. kotlů a do budoucna se počítá s dalšími výměnami. To samozřejmě už něco znamená. Nicméně těch kotlů na tuhá paliva tady máme pořád ještě nad 50 tisíc...a možná víc.

V Polsku tato výměna neprobíhá tak organizovaně a tak rychle...

Neprobíhá tak rychle, protože Poláci mají kotlů, jak sami říkají, o mnoho víc. Odhadem kolem půl milionu kotlů na tuhé palivo. Slezské vojvodství je územně větší než Moravskoslezský kraj a má i víc obyvatel, takže i lokálních zdrojů je víc.

Otázka trochu z jiného soudku a na jinou míru - uhlí, jeho těžba a využití v průmyslu. V Moravskoslezském kraji jsme již přešli na restrukturalizaci - zůstal nám karvinský revír. V Polsku je uhlí nadále hlavním zdrojem energie. Jak se na to díváte vy?

No...za chvíli nám také vznikne téma staré ekologické zátěže a těžba uhlí. Logicky ovšem musíme vzít v úvahu, že tento region na jedné i druhé straně vznikl na základě těžby uhlí a kromě toho na hutním průmyslu. V Polsku je uhlí hlavním zdrojem energie nejen pro průmysl, ale i pro lokální zdroje tepla. Takže tam se musí přeměnit lokální zdroje tepla výměnou starých kotlů na ty moderní. A může se klidně jednat o uhlí, ale s lepším spalováním.

Co bude dalším krokem v I-Air-Regionu?

Budou to workshopy na téma kontroly místních zdrojů spalování za pomoci dronů. 

Takže i v Moravskoslezském kraji budete využívat drony?

Uvidíme. Výzkumy prováděny v rámci tohoto projektu nám ukáží, zda je to vůbec reálné.

Ale z úhlu pohledu efektivnosti...

Uvidíme. Těžko předvídat. Nakonec se může ukázat, že drony budou zbytečné, aby dokázaly, že někdo spaluje odpad v kotli.

Bogdan Kasperek, tajemník polské strany euroregionu Śląsk Cieszyński- Těšínské Slezsko.

Měli jsme Air Silesia, Clear border a v současnosti máme I-Air-Region. De facto již 10 let mluvíme o tom, že je potřeba něco dělat... a udělali jsme už něco?

Zrovna oblast ochrany ovzduší, o kterém I-Air-Region je, je řečnickou otázkou. Všechno co uděláme bude pořád málo. Ale zdá se mi, že to co jsme již udělali, alespoň ve výše zmíněných programech, jsou výsledky ve změně způsobu myšlení především příhraničních samospráv. Dnes již nenajdete po obou stranách hranice zastupitele, který bude tvrdit, že žádný problém není.

Dnes již nenaleznete ty proslulé historky rozepsané v českých médiích - jak to tedy je, když v Českém Těšíně je stav ovzduší katastrofální a v polských médiích informují, že je skvěle. To již neexistuje. Došlo ke změně myšlení.

Takže nedochází ke vzájemnému obviňování kdo znečišťuje vzduch?

Povím vám to takto...obviňování bude vždy. Tam, kde jsou lidé, bude i obviňování. Tam, kde je subjektivní myšlení, bude i výsledek subjektivního myšlení. Ale zdá se, že ta změna způsobu myšlení členů samospráv i většiny obyvatel se mění k lepšímu. A co je nejdůležitější - jak na straně české a polské - začínáme mít čím dál víc nástrojů, které jsou výsledkem nejen činnosti na úrovni státu - vlády, ale i regionálních a místních orgánů. Jak krajských, tak obecních v České republice a Polsku. Například proslulá antismogové vyhláška je konkrétním, měřitelným výsledkem. Kromě toho i spolupráce mezi Moravskoslezským krajem a Slezskem nebo u nás - na regionální úrovni.

Myslíte, že bude těžké promluvit lidem do svědomí, aby byli zodpovědní za to, čím topí? Co si o tom myslíte?

Určitě to bude těžké. S jistotou totiž víme, že panuje přesvědčení, že zplodiny z mého kotle přece neškodí. Můžu pořádně zatopit v kotli - vždyť vzduch se z jednoho kotle nezhorší. Ale dobře víme, že tomu tak není. Protože jak se posbírá více takovýchto malých jednotek, vzniká jeden velký celek.

Jedním z nástrojů, za který my v projektu I-Air-Rgion odpovídáme, je vytvoření vzdělávacího centra. Nebude to nová instituce. Budeme pouze jako euroregion odpovídat za vytvoření stálé edukačně-informační-školicí činnosti, která bude spojena s našimi každodenními aktivitami v euroregionální činnosti a bude adresována obyvatelům. Protože není nic lepšího, než pravidelné opakování, že i jeden kotel má vliv na to, co dýcháme.

Obecně na podzim a v zimě v Českém Těšíně a Cieszynie...

Myslím, že těch míst je značně víc. Akorát bohužel zrovna v naší části společné hranice jsou takové rozptylové podmínky, které prohlubuje nepříznivý stav prostředí.

Ale když si vezmu od čeho jsme začínali, tak dnes se mi zdá, že jsme úplně někde jinde než před 10 lety. Avšak bez společných předsevzetí, jakými je současný I-Air-Region, bychom se nemohli posunout dopředu. To jinak udělat nezle. Ale souhlasím, že je ještě mnoho práce před námi.

Zlatodárný antismog

Jak administrativní, tak samosprávní instituce rozhodují, vyjednávají a pracují. A za námi je další topná sezona plná smogu.

Smogový poplach se v Polsku opírá ve velké míře na snímačích kvality ovzduší. Obyvatelé dostávají informace o tom, co dýchájí. Samozřejmě pracují a měří také meteorologické stanice. Varují, aby ve dnech lepící se mlhy na plíce lidé nevycházeli ven.

Tu i tam se objevují iniciativy radních – vjezd aut do měst podle posledních číslic státních poznávacích značek, bezplatné využívání městké hromadné dopravy po prokázání se dokumentem o vlastnictví vozu. Dokonce, jako tomu bylo v případě Ostravy, byla v květnu 2010 podána žaloba za nečinnost při ochraně životního prostředí na Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo dopravy ČR...Ostravané, ale spor prohráli. Místo toho pohnuli s dotacemi na výměnu topných kotlů.

Obyvatelé Polska došli k témuž závěru. Lidé začali podávat individuálně žaloby za odškodnění kvůli „chybějícímu přístupu k čistému vzduchu.”

Zatímco podle hesla „Pomoz si sám a nebe ti pomůže” se začala rozvíjet komerce.
Množí se nabídky na všechny možné čističe vzduchu - do mateřských škol, škol, domů, do aut (nakonec je lepší čistič vzduchu než otevřené okno, nebo procházka na "čerstvém" vzduchu). Poptávka je rovněž po antismogových maskách, které jsou dokonce technicky vyspělé.

Zanedbání systému se odráží v individuální ochraně obyvatel.
Byznys nabírá na síle. Kolektivní ochrana pro lehké dýchání se bortí za stolem vyjednávání...

 Autor: M.Radłowska-Obrusnik // Foto: M.Radłowska-Obrusnik