Ještě v roce 2008 byl Moravskoslezský kraj nejlidnatějším krajem v zemi, dnes je ale až čtvrtý.  V čem je třeba hledat hlavní příčiny? 

Těch příčin je celá řada. Mezi hlavní můžeme považovat slabší ekonomickou výkonost kraje, minimálně ve srovnání s metropolitními regiony Prahy a Brna, což zvyšuje motivaci obyvatel ke stěhování do těchto regionů. Například mezi roky 2011 až 2017 se z regionu vystěhovalo okolo 44 000 obyvatel, kdy jen do Prahy a jejího užšího zázemí směřovalo okolo 24 % ze všech migrujících, do Brna pak okolo 6 %. Další příčinu nám naznačuje věková struktura migrujících. Více než 50 % ze všech migrujících tvořila věková skupina od 20-39 let, což se promítá do snížené porodnosti v kraji. I když měl přirozený pohyb obyvatelstva, tedy porodnost a stárnutí, na demografickém poklesu menší podíl, do budoucna bude jeho význam narůstat. Současně by bylo chybou vnímat vystěhovávání jen optikou ekonomickou. Jako silný motiv ke stěhování, zejména u vzdělanější populace, byla a stále je nízká kvalita životního prostředí a celkově nižší kvalita života v regionu. Mimochodem při výzkumu mezi studenty středních a vysokých škol v Ostravě se ukázalo, že především studenti gymnázií nepovažují město za zajímavé a atraktivní. I proto směřují na univerzity mimo region a řada z nich pak ve městech, kde studovala, zůstává.

Statistici spočítali, že za 50 let náš kraj ztratí čtvrtinu lidí, hejtman Vondrák to ale letos v březnu označil za sci-fi. Co si o tom myslíte vy? 

Budoucnost je v principu otevřená, takže každá prognóza je jen snahou o přiblížení možné budoucnosti na základě dosavadního vývoje. Nepřesnost či přesnost prognózování je z velké části ovlivněna tím, zda se věnuje proměnným s vysokou (například technologie a komoditní trhy) nebo nízkou mírou setrvačnosti. Ke druhé skupině se řadí demografické prognózy.  Demografický vývoj má vysokou setrvačnost, v podstatě funguje jako obrovský námořní tanker, u něhož je změna směru vždy komplikovaná. Kraj ztratil za posledních 30 let přes 90 tisíc obyvatel (7,1 %), velmi rychle stárne, klesá zde porodnost a míra vystěhovávání výrazně neklesá. Pokud nedojde k nějaké zásadní změně, je docela možné, že výše zmíněná prognóza bude reálným příběhem tohoto kraje. Na druhou stranu rozumím vyjádření hejtmana, který se snaží posilovat pozitivní očekávání.  

K hlavním důvodům poklesu obyvatel patří úmrtí a vystěhovávání. Ale jak moc se na úbytku obyvatel projevuje průmyslová minulost kraje? 

Význam zděděné specializace na těžký průmysl sehrával, a i nadále sehrává, velkou roli. Jednak se to promítlo do zvýšené nezaměstnanosti, byť ta je dnes na relativně dobrých číslech, a jednak se průmysl podepsal na škodách na životním prostředí. Zároveň průmyslová kultura může být cenným zdrojem pro nové ekonomické aktivity, ať již v oblasti zpracovatelského průmyslu, cestovního ruchu nebo identity/image regionu jako celku.

Hejtman Ivo Vondrák v jednom z komentářů uvedl, že na odliv obyvatel má vliv negativní pověst kraje a také předsudky. Souhlasíte s tím? 

Z velké části ano, byť si nemyslím, že ve všech případech lze vinit jen vnější prostředí. Ano, kraj má dlouhodobě špatnou pověst, která je často horší než skutečná realita. Za odstrašující příklad takové stigmatizace považuji například různé žebříčky měst dle kvality života. Na posledních místech se umísťují pravidelně města z Moravskoslezského nebo Ústeckého kraje, naopak na čele jsou města jako Říčany. Nicméně tyto žebříčky, bez ohledu na diskutabilní metodologii, vůbec nezohledňují historii, a především dosažený progres a působí naprosto demotivačně. Přesto si nemyslím, že tím,  když se bude kraj prezentovat jako místo, které je stejně atraktivní jako Praha nebo Brno, dosáhne změny pověsti. Zničit předsudky je těžší nežli rozštěpit atom, proto takovéto prezentaci nebude mnoho lidí mimo region věřit. Kraj proto musí najít autentickou cestu, jak komunikovat svou image.

Kraj se však mění, končí těžba uhlí a region se transformuje směrem k inovativním technologiím. Myslíte, že to může odliv obyvatel zastavit?

Je to cesta správným směrem, to ano. Zda to ale zastaví odliv obyvatel, to si netroufám tvrdit. Problém spočívá v tom, že dlouhodobě sledujeme určité oddělování ekonomického (například HDP) a sociálního vývoje regionu (demografický vývoj, chudoba či vzdělání). Pokud se podaří transformovat ekonomiku, což je běh na dlouho trať, nemusí to znamenat, že region zastaví odliv obyvatel. Vedle ekonomicky orientovaných opatření potřebuje kraj investovat do oblasti sociálních věcí, kde je potřeba větší součinnosti státu. Opomenout nelze ani celkovou kvalitu života. Ukazuje se totiž, že lidé zůstávají v regionech i z neekonomických důvodů.

Hejtmanství chce z kraje vytvořit atraktivní region se spoustou příležitostí a možností. Jak toho docílit? 

Na to neexistuje jednoduchý návod. Za klíčové nepovažuji ani tak výběr konkrétních opatření a projektů, ale nalezení společné představy na základě konsenzu a její důsledné naplňování. Pokud bych měl uvést jednu oblast, tak je to vzdělávání, a to na všech stupních.

V čem vidíte hlavní příležitosti a možnosti našeho kraje? 

Unikátní příležitost spatřuji v sociálně-technologickém přechodu. Region má možnost v příští dekádě získat přes 19 miliard korun z Operačního fondu Spravedlivá transformace a z dalších finančních nástrojů klidně i dvojnásobek uvedené částky. Jedná se o velký finanční objem. Ten však pokrývá jen menší část reálných potřeb regionu, o to více je proto nezbytně nutné využít tyto finance na projekty, které posunou tento region vpřed. Třeba tím, že původní slabé stránky, například onu průmyslovou minulost, promění ve stránky silné.

Objevilo se už několik případů, kdy se lidé po letech vrátili do regionu například z Prahy, kde pro ně byl život drahý. Může se to v dalších letech stávat častěji? 

Vzhledem k tomu, jak se přehřívá ekonomika Prahy a jejího okolí, dalo by se očekávat, že se aktivity začnou přesouvat do jiných regionů. Evidence nejen z Česka ale naznačuje, že se tomu tak neděje. Praha, případně Brno, pořád plní roli určitého „socioekonomického“ eskalátoru pro obyvatele z jiných regionů Česka. Stručně vyjádřeno, v očích migrujících jim skýtají vyšší šance pro naplnění jejich životních očekávaní, než jejich původní místo pobytu. I z tohoto důvodu se domnívám, že to nebude zásadnější trend. Navíc v regionu je nedostatek dostupného atraktivního bydlení ve městech, kam by pravděpodobně směřovala nemalá část potenciálních migrujících.

Jaký vliv může mít na pohyb obyvatel z kraje zavedení a stále větší využívání home office? 

Spíše omezený. Přestože koronavirové pandemie posílila využívaní home office, domnívám se, že fyzická přítomnost na pracovišti bude i nadále dominovat. V některých profesích je osobní kontakt stále nenahraditelný. Pokud již někdo intenzivně využívá ve své práci home office a může díky tomu bydlet mimo město, pořád zpravidla jednou či dvakrát do týdne fyzicky navštíví práci. Proto může mít větší využívání vliv home office na stěhování uvnitř regionů, a ne mezi regiony.

Kraj si hodně slibuje od zavedení vysokorychlostní tratě, která zkrátí cestu mezi Ostravou a Prahou na necelé dvě hodiny. Projeví se to podle vás i z hlediska stěhování obyvatel? 

Snížení délky cestování mezi Prahou a Ostravou by bylo velmi pozitivní skutečností. Dvě hodiny jsou však stále poměrně dlouhá doba na denní i méně pravidelné dojíždění. I proto bych očekával mnohem větší efekt na stěhování například při vybudování vysokorychlostního spojení mezi Ústí nad Labem a Prahou. Navíc příklady ze zahraničí upozorňují na to, že minimálně v krátkodobém horizontu spíše převažoval sací efekt silnějších měst, nežli přeliv aktivit do nově napojených měst. Zvýšení konektivity kraje prostřednictvím vysokorychlostní tratě nejen s Prahou je však potřebné a vysoce žádoucí. Ostatně napojení na vysokorychlostní tratě je dnes právem vnímáno standardní součástí metropolitních regionů v Evropě, mezi které se region řadí.

autor: Petr Sobol