Ministr životního prostředí Richard Brabec nedávno prohlásil, že nás čeká bezprecedentnímu období sucha jak ve své délce, tak svými dopady. Souhlasíte s ním?

Úvodem bych si dovolila říct, že k jednotlivým regionům České republiky je nutno přistupovat individuálně, protože jsou v nich různé meteorologické a hydrologické podmínky, a taktéž různé přístupy k zajištění zásobování vodou obyvatel a průmyslu. Dále je důležité konstatování, že Česká republiky je takzvanou střechou Evropy, primárně do ní žádné řeky nepřitékají, a je proto závislá pouze na srážkách, které zčásti vytváří povrchový odtok a zčásti zasakují do podzemí a utváří hladinu podzemních vod. Pro lepší orientaci je také třeba provést rozdělení sucha. Tedy od sucha meteorologického, které vzniká nedostatkem srážek, přes sucho krajinné, kdy srážky chybí na zemědělské, lesní a další půdě, až po sucho hydrologické, během něhož je nedostatek vody v řekách a s určitým zpožděním nedostatek podzemních vod. Všechny tyto kategorie sucha pak uzavírá sucho, kterého se musíme nejvíce obávat, a to je socioekonomické sucho, kdy by nebyla zajištěna dodávka vody pro obyvatele a průmysl.

A to nám nyní hrozí?

S ohledem na nedostatek sněhových zásob letošní zimy a na srážkové deficity z minulých let je pravděpodobnost výskytu sucha v letošním roce vysoká a můžeme se obávat hlubokého krajinného a hydrologického sucha. Státní podnik Povodí Odry je však svou činností velmi dobře připraven na možné extrémy v počasí a našemu regionu, tedy dílčímu povodí Odry, socioekonomické sucho s dopady na obyvatele a průmysl nehrozí.

V létě prý bude mnoho obcí odkázáno na cisterny. Jak se to projeví v naší oblasti? Může se stát, že některé obce budou úplně bez vody?

Zásobování vodou je v Moravskoslezském kraji závislé převážně na akumulaci povrchových vod ve vodních nádržích, protože přirozeně podzemních vod je v našem povodí nedostatek. Zásobování vodou tvoří z 88 % odběry povrchové vody a pouze 12 % jako doplňkový zdroj tvoří vody podzemní. Náš státní podnik dodává vodu ze čtyř vodních nádrží do systému Ostravského oblastního vodovodu, který zásobuje pitnou vodou kolem jednoho milionu obyvatel. Zde mohu konstatovat, že voda je prakticky se 100% zabezpečeností pro obyvatele napojené na tento systém zajištěna.

Mohou i přesto mít nějaké obce problémy s vodou?

S ohledem na silně podprůměrné sněhové úhrny letošní zimy a doposud velmi malé dešťové srážky, a v případě prohlubujícího se meteorologického sucha, tedy dalšího nedostatku srážek, lze očekávat problémy v dodávkách pitné vody v obcích, které nejsou na centrální systém zásobování vodou napojeny. To je zejména v podhůří Rychlebských hor, na Hlučínsku a Opavsku, ojediněle i v jiných okrajových lokalitách v povodí Odry. Praxe vodárenských společností v našem regionu z posledního velkého sucha byla ta, že se preferovalo zavážení pitnou vodou vodojemů v okrajově postižených lokalitách.

Stát má taky vymyslet, jak více udržovat vodu v krajině a jak využívat odpadní vody. Co by se podle vás mělo v této oblasti dít?

Ve správě státního podniku Povodí Odry problematika odpadních vod není. Mezi nejdůležitější úkoly, které státní podnik Povodí Odry plní, patří výkon správy povodí a správy vodních toků, provozování a udržování vodních děl a příprava nových opatření, zejména ke zmírňování projevů nastupujících klimatických změn. Mimo velká vodní díla se musí proto souběžně připravovat další revitalizace vodních toků, tůně, mokřady, malé vodní nádrže, rybníky či komplexní úpravy krajiny, což se děje. Nicméně, pokud několik měsíců nevypadávají na zemský povrch srážky, tak se situace v krajinném suchu ani souborem těchto opatření nemůže příliš zlepšit.

Česká republika čelí největšímu suchu za 500 let. Čím si to vysvětlujete? 

Klimatické podmínky se neustále mění. V současnosti se zřejmě nacházíme v periodě, kdy bude více docházet k extrémním výkyvům počasí. Na jedné straně nás zřejmě čekají suchá a teplá léta, na druhé straně nás mohou potkat náhlé vydatné srážky, které mohou způsobit na vyprahlé půdě přívalové povodně.

Jaký je podle vás výhled do dalších let? Bude se to ještě zhoršovat, nebo je nějaká naděje, že se situace změní? 

Náš podnik nemá zásadní vliv na to, jak se bude v dalších letech vyvíjet celosvětové klima, snažíme se však na jakékoli změny klimatu postupně připravovat. A k dnešnímu dni mohu konstatovat, že i díky předvídavosti našich předků, kteří nám předali do správy sedm údolních nádrží (Slezská Harta a Kružberk na řece Moravici, Šance na Ostravici, Morávka na Morávce, Olešná na Olešné, Žermanice na Lučině a Těrlicko na Stonávce), propojených do vodohospodářské soustavy povodí Odry, jsme na probíhající klimatické změny dobře připraveni. Obyvatelům našeho regionu dokážeme poskytnout dostatek vody a našim podnikatelům zajistit další rozvoj, perspektivu a dlouhodobou stabilitu. Funkce přehrad je dobře známa a o to více vyniká v dnešní nelehké situaci, kdy v době nadbytku srážek, které jinak povrchově velice rychle z našeho území odtečou, se v zátopě za přehradní zdí zachytí, naakumulují a následně v době nedostatku srážek, kdy bezesrážkové období může trvat řadu měsíců, se tato voda využívá pro pitné účely, pro průmysl a pro řeky pod přehradami.

Řeky vysychají, údajně v nich je jen třetina vody. Platí to taky pro Povodí Odry?

Srážkový úhrn za hydrologický rok 2020, který se začíná počítat od listopadu 2019 do současnosti, se pohybuje od nízkých 140 mm na Hlučínsku a 240 mm v Rychlebských horách, až po vyšší úhrny od 450 do 480 mm v Jeseníkách a Beskydech. Průtoky ve vodních tocích mají postupnou klesající tendenci a nyní se pohybují v rozmezí 180 až 355 denních vod, což činí kolem 15 až 55 % dlouhodobých měsíčních průtokových průměrů. Nejnižší průtoky se v současnosti vyskytují v Olomouckém kraji v podhůří Rychlebských hor a v Moravskoslezském kraji v povodí horní Odry, stejně jako na menších vodních tocích Opavska a Hlučínska. Tato anomální situace je také důsledkem nízkých sněhových úhrnů letošní zimy. Situace na vodních dílech je nadále velmi dobrá a všechny významné nádrže ve správě státního podniku Povodí Odry mají vysoký stupeň naplnění, což je 92 až 100 % zásobního objemu. Dodávka vody pro zhruba jeden milion obyvatel našeho regionu, a také do vodních toků pod přehradami i pro průmysl na celé letní období, je tedy zajištěna. Hydrologickou situaci spojenou s nedostatkem srážek však pečlivě sledujeme, průběžně ji monitorujeme a snažíme se udržet maximální naplněnost nádrží pro zajišťování dodávek vody všem odběratelům.

Připravujete nějaká opatření, jak vysychání řek zabránit?

Náš podnik se současným výzvám vodního hospodářství věnuje komplexně, průběžně a systematicky.  Aby byl i nadále zajištěn dostatek vody z našich zdrojů, který je vyčíslen na zhruba s 11 m³/s, provedli jsme v průběhu let 2016 až 2019 aktualizaci Manipulačního řádu Vodohospodářské soustavy povodí Odry a samostatně hospodařícího uzlu v povodí Olše. Byly generovány nové umělé řady průtoků o délce 1000 let, bylo zkoumáno zatížení jednotlivých prvků Vodohospodářské soustavy povodí Odry (VHS PO) a ověřeny nadlepšovací účinky pro jednotlivé nádrže při požadovaných zabezpečenostech dodávky vody. V rámci plnění úkolů z usnesení vlády České republiky č. 620 ze dne 29. července 2015 k přípravě realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody se Povodí Odry zabývalo ověřením, případně úpravou pravidel spolupráce jednotlivých vodních zdrojů a zpracováním nových dispečerských grafů jednotlivých nádrží. Na základě vybraného referenčního období let 1981 až 2016, ve kterém jsou zařazeny opakující se výrazné suché roky, a s pomocí matematického modelu VHS PO, jsme odvodili umělé řady o délce 1000 let. Máme tak k dispozici podklady pro optimální hospodaření s vodou v našem kraji. 

Co se podle vás dá do budoucna dělat?

Kromě zajištění dodávek vody pro nejrůznější účely se podnik intenzivně zabývá výstavbou protipovodňových opatření. Právě v rámci těchto opatření se v povodí horního toku řeky Opavy připravuje nová nádrž Nové Heřminovy, která doplní současnou vodohospodářskou soustavu povodí Odry. Svými parametry bude účinně snižovat povodňové extrémy až do města Opavy, včetně, a zároveň bude svým nadlepšovacím účinkem okolo 850 l/s garantovat dostatečný hygienický průtok v řece Opavě s nabídkou vody potenciálním uživatelům, zejména pro úsek řeky Opavy mezi Krnovem a Opavou, kde jsou historicky zaznamenávány nejnižší průměrné roční srážky v rámci povodí Odry. Znovu chci zdůraznit, že údolní nádrže v dobách přebytku srážek tyto srážky akumulují, respektive shromažďují za přehradní hrází v zátopě nádrže, a v době nedostatku srážek se akumulovanou vodou uspokojují dva základní požadavky, tedy základní průtoky v tocích pod nádržemi a dodávka vody odběratelům.

Spolupracujete v otázce sucha i se zahraničními zeměmi?

V rámci zahraniční spolupráce spolupracujeme jak s Polskem, tak s Německem. Spolupracujeme v rámci Mezinárodní komise pro ochranu Odry před znečištěním a dále v rámci hraničních komisí, kde se řeší jak jakostní problémy, tak odtoková problematika a množství vod v povodí Odry.

Stát chce také kvůli suchu vrátit řekám jejich původní tvar. Myslíte si ale, že je to vůbec reálné? A děláte v tomto směru nějaké kroky?

V oblasti vodních staveb se v povodí Odry snažíme začlenit nejrůznější ekologická opatření. V souladu s Plánem dílčího povodí Horní Odry připravujeme akce typu říčních revitalizací nebo zlepšení průchodnosti migračních překážek, tedy rybochody. Revitalizační a ekologická opatření také realizujeme jako součást výstavby suchých nádrží, zejména na přítocích a v jejich zátopě. Na tyto akce bylo za poslední roky vynaloženo kolem 26 milionů korun. Podnik se řadí v rámci našeho regionu mezi nejúspěšnější žadatele o poskytnutí dotačních prostředků z Operačního programu životní prostředí, kdy se nám podařilo získat zhruba 180 milionů korun. Jako příklad komplexního přístupu k této problematice je možné uvést realizaci zprůchodnění 21 spádových stupňů na řece Mohelnici, se stavebním nákladem 86 milionů korun. Stavební práce byly zahájeny v roce 2015 s předpokladem ukončení v roce 2021. Pro letošní rok jsou do Operačního programu životního prostředí přihlášeny dvě akce s finančním objemem 17 milionů korun. Jedná se o revitalizaci Rychtářského potoka, či přírodě blízké protipovodňové opatření území v rámci obce Karlovice – osady Zadní Vsi.

V čem tyto akce spočívají?

Revitalizace Rychtářského potoka spočívá v obnově přirozeného charakteru koryta toku a jeho nivy. Nové koryto bude členitější v trase toku a v příčných profilech méně zahloubené s menším a proměnlivým podélným sklonem, migračně prostupné. Rozvolnění trasy koryta bude doplněné průtočnými, bočními i samostatnými tůněmi a doprovodnou výsadbou zeleně. Další připravovanou akcí je přírodě blízká protipovodňová ochrana obce Karlovice, Zadní Vsi. Navržená opatření spočívají v realizaci systému částečných suchých koryt a odvodňovacích příkopů svedených do koryta řeky Opavy, souvisejících úprav terénu a opět výsadby zeleně.

Co z toho všeho tedy vyplývá?

Že se revitalizací toků intenzivně věnujeme. Je však nutné zdůraznit, že se tak může dít jen v lokalitách, kde tímto přístupem nebudou ohrožena lidská obydlí. A zároveň platí, že vracet řekám jejich původní tvar lze tam, kde s tím souhlasí vlastníci pozemků kolem koryt toků, což není zdaleka samozřejmostí. Takže značná část připravených plánů se nepodaří z důvodu neúspěšného majetkoprávního vypořádání dokončit.

 autor: Petr Sobol