Objev z časů před dinosaury

Jantar, to je fosilizovaná pryskyřice některých stromů. Člověka od pradávna fascinuje a láká k výrobě ozdob, amuletů nebo doplňků do interiéru. Také, a to mnozí nevědí, funguje jako kvalitní médium, které uchovává v přesných detailech nejrůznější organismy z minulosti. Zástupci katedry biologie a ekologie PřF OU už roky v tzv. barmském jantaru hledají zajímavé pozůstatky organismů z prehistorického období. Zajímají se přitom o hmyz a jeho podtřídy. Docent Jana Ševčík a Petr Kočárek jsou sami svým objevem překvapeni: „Stáří barmského jantaru se odhaduje na přibližně sto milionů let, což je o zhruba 30 miliónů let dříve, než se na Zemi objevili známí dinosauři Tyrannosaurus a Triceratops. Je až neuvěřitelné, jak dobře jsou zástupci hmyzu z této éry v jantaru zachováni. Je to jako kdyby je někdo včera ulovil a vyrobil z nich mikroskopický preparát,“ popisuje Jan Ševčík z PřF OU.

Objev nyní čekají důkladné opracovávající práce. „Do podoby mikroskopického preparátu se hmyz v jantaru dostane po důkladném vybroušení a vyleštění, které je pracné a může trvat i několik dní. Pak je možné pozorovat i ty nejmenší detaily s pomocí mikroskopu i jiných modernějších technik, jako jsou např. počítačová tomografie,“ vysvětluje Petr Kočárek z PřF OU.

Nové druhy?

Při zkoumání zdejšího jantaru objevil i Kočárek rod rovnokřídlého hmyzu, který pojmenoval Ellca nevelka. „Jedná se o zástupce vyhynulé čeledi Elcanidae stojící na pomezí kobylek a sarančí. Jelikož žádný člověk nemohl vidět zástupce této čeledi živého, o jeho způsobu života můžeme usuzovat jen na základě tělesných struktur. Detailní studium objeveného druhu mě dovedlo k formulaci nové hypotézy o významu zvláštních plochých výrůstků na zadních končetinách. Dosud se soudilo, že mohly sloužit k plavání, ale podle nové teorie sloužily k usměrňování a řízení letu. Něco jako kormidlo u letadla,“ popisuje svůj objev Petr Kočárek.

Obdobně jedinečný je objev docenta Jana Ševčíka, který nový druh i rod pojmenoval po svém synovi. Jeho fosilní moucha Adamacrocera adami je cenným důkazem o evoluci dvoukřídlého hmyzu v druhohorách. Nese v sobě totiž znaky hned několika čeledí, a navíc v neobvyklé kombinaci. Co dalšího vědci v oblasti objeví? Přispějí k novým hypotézám o životě na Zemi? Nechme se překvapit.

autor:  Andrea Schönová